Svatební portrét trochu jinak
Svatební portréty a stylizované fotografování je poměrně náročnou disciplínou pro každého fotografa, ale i pro samotné novomanžele. Téměř na každé předsvatební schůzce slyším budoucího ženicha, jak říká „já se neumím tvářit“, nebo „já se strašně nerad fotím“. Nebojte se toho, já osobně se snažím novomanžele při portrétování zachytit v jejich přirozeném chování. Chci, aby se spíš věnovali sami sobě, než mě. Pak teprve dokážu do fotografií vtisknout jejich vzájemnou lásku, dobrou náladu a krásu jejich výjimečného dne. Stejně tak důležitý je výběr lokality pro fotografování. Už při seznamování na schůzce se snažím zjistit o snoubencích co nejvíc informací o tom jací jsou, co je baví a co mají společného, abych si udělal představu o tom jak by fotografie měly vypadat. Chci, aby jejich fotografie vypovídaly hlavně o nich. Proto jsem vždy rád, když se domluvíme na nějaké originální lokaci pro fotografování a nemusíme třeba z časových důvodů fotografovat jen na všeobecně známém místě obřadu, kterým říkám „továrna na svatby“. Stává se mi, že se například v nějakém zámeckém parku setkáváme při focení s dalšími třemi až pěti novomanželskými páry a jejich fotografy. Představa, že několik desítek, či stovek nevěst a ženichů mají podobné fotografie mě tak trochu děsí.
Samozřejmě je nutnost vytvořit snímky i z místa obřadu, ne náhodou si ho snoubenci vybrali pro svůj první krok do společného života, ale určitě je dobré se domluvit i na dalším fotografování v jiné lokaci. To ovšem hodně záleží na časových možnostech novomanželů a harmonogramu svatebního dne. Ten opět probíráme již na schůzce, abychom si udělali společnou představu o čase na fotografování. Vše je nutné sladit tak, abychom focením nenarušili pohodový průběh dne a náladu svatebních hostů. Proto většinou po obřadu fotografuji hlavně skupinové snímky a několik portrétů, abych dlouho netrápil „hladovějící“ hosty, kteří se již těší na svatební tabuli. Teprve někdy v podvečer, hlavně kvůli krásnému světlu, fotografuji s novomanželi další portréty. Poté se již všichni můžeme plně věnovat jen večerním oslavám, u kterých nikdy není nouze o pořízení náladových snímků. Hodně zajímavou variantou, se kterou se setkávám častěji a častěji, je fotografování portrétů až následující den. Výhodou je spousta času pro fotografa, případného kameramana a novomanžele k vytvoření krásných svatebních fotografií, bez toho aby to nějak omezilo chod svatebního dne, nebo ostatní hosty. Nevýhodou jsou ale samozřejmě dvojí náklady a čas na opětovné vytvoření účesu, makeupu a kytice. Zvažte již před výběrem svatebního fotografa, kolik času chcete svým svatebním snímkům věnovat, ale myslete prosím na to, že z vaší svatby vám zbudou jen vzpomínky, prstýnky, společné jméno… a fotografie.